Píše se den 4.2.08 kdy se mi zdál sen, jak naše kobylka Diva porodila hříbátko. Bylo zajímavé, že měla Diva brzy termín porodu. Když jsme s mamkou přišly do stáje, tak tam žádné hříbátko neleželo.

Říkám Divě: "Tak co Divo, kdy už porodíš?" Jenže Diva nevypadala na to, že se chystá rodit. Mamka řekla, že sem pojedem ještě v noci jí zkontrolovat. Když jsme zase přijely stále nic. Byla jsem zklamaná, protože jsem furt viděla ten sen. "No tak nic, no" říká mamka. Tak až zase ráno. Jenže to já musela do školy.

Ten den jsem nějak tušila, že prostě dnes porodí. Ve škole jsem se podělila s pár kamarády o mém očekávání. Stále jsem na Divu myslela.

Při poslední hodině informatiky mi přišla SMS. Byla od mamky a stálo tam: "Hani, vem si něco k jídlu a já pak pro tebe přijedu, Diva má hříbě."

Radostí jsem na celou třídu vykřikla  "JO".

Měla jsem obrovskou radost. "Já jsem věděla, že se to dnes narodí." povídám kamarádce.

Rychle jsem šla domů. Mamka brzy dorazila a hned jsme jely. Jakmile mamka zastavila utíkala jsem do stáje. Leželo tam krásné hnědé hříbátko. Mělo hrozně dlouhý nožičky. "A co to je?" ptám se. "Klisna" odpovídá mamka. Diva prý porodila úplně sama. A bylo to prej taky první hříbě, který Diva měla hnědý. Je opravdu sladký. Když se chtělo zvednout překulilo se na druhý bok.

Další den jsem se dozvěděla, že to není klisnička ale hřebeček. To mě dost zarazilo. "No nic, hlavně, že je zdravý." říkám. Hned bylo přítulné a nechalo se hladit a vždycky do mě strčilo čumáčkem. Diva ho nejdříve moc nechtěla pustit na kojení, ale zvládli jsme ho to naučit a Diva ho brzy nechala.

Všechno to bylo opravdu zajímavé a vzrušující. Bylo to poprvé, kdy jsem od začátku u toho byla. Akorát mě mrzí, že jsem neviděla ten porod. Ale hlavně, že je všechno v pořádku.

 

Autor: Hana

12.2.2008

Narození hříbátka

Sdílet