Dívky dostudovaly a rozhodly se, že si pořídí své vlastní koně a vybudují stylový ranč!

V cestě jim nic nebránilo a tak se po dlouhém plánování a přemýšlení, kde koně koupit, rozhodly, že pojedou do Texasu a do Německa. Padaly návrhy, aby se rozdělily a ve dvojicích jely každá jinam. Ale dívky se měly tak rády, že se rozdělit nemohly! Proto všechny odjely prvně do Ameriky. Byly tam asi rok, aby poznaly i místní přístup ke koním. A vybraly si ty správné společníky. Koupily si dvě hříbátka – hřebečky a několik klisen. Každá dívka měla nejméně dva koně. Poté co je dovezly, dočasně je ustájily u Peti, která vlastnila velké pozemky a budovu ve které byli dříve ustájení koně! Děvčata se pustila do stavby jejich ranče. Věděly přesně jak bude vypadat. Velké pastviny, velká stáj a něco pro zábavu. Zastřešená písková hala, ale i volná jízdárna s krásným okolím byly nedaleko. Za nedlouho měly všechno krásně připraveno k nastěhování koní na ranč! Při vykládání koní se však jeden mladý hřebeček vzepřel, postavil se na zadní a začal kopat. Nikomu se naštěstí nic nestalo. Ale bohužel přepravce, který hřebečka držel, ho pustil. Hřebeček utíkal a ztratil se v temném lese. Dívky běžely za ním, až do večera ho hledaly, ale marně! Řekly si, že počkají do rána a půjdou hledat znovu.

Byla temná noc, na krok vidět nebylo, když v tom se ozval silný, pronikavý zvuk. Hřebeček stál pod okny a řehtal!!! Dívky vyběhly za ním, aby ho zavedly do stáje. Hřebeček se už uklidnil a tak s ním dívky neměly žádný problém! Odvedly hřebečka do stáje a šly si znovu lehnout.

Ráno přemýšlely, jestli se jim to jen zdálo, nebo se hřebeček vrátil doopravdy. Šly se přesvědčit do stáje a všechno bylo v pořádku!! Dívky byly šťastné, že to všechno tak dobře dopadlo a že se hřebečkovy nic nestalo. Byl to totiž mustang a tak si na zajetí těžce přivykal: Dívky ho proto pojmenovaly Tajemný Sen!!

 

THE BEST

Dívky zanedlouho dostavěly celý ranč. Byl nádherný! Z celého okolí se tam sjížděli zvědavci a okukovali, co ty čtyři holky vlastně vybudovaly! Ranč byl rozlehlý a bylo v něm asi 30 boxu, pro všechny koníky, které dívky vlastnily. Ano, bylo to těžké, ale dívky byly tak pracovité, že to všechno zvládaly. Vydělávaly si z kurzů westernového ježdění a ze zisku z ranče, který si spravedlivě rozdělovaly!

Dívky se rozhodly, že se vydají na pokračování své cesty a vyrazí do Německa. Najaly si pár pracovitých cowboyů, aby jim koně v jejich nepřítomnosti pohlídali. Cesta uběhla rychle a ani to nebylo moc daleko. Vyhledaly si soukromníka, který měl mnoho koní a právě je prodával. Dívkám, se přístup rančera i podmínky ve kterých koníci byli chování zamlouval. Proto s koupí neváhaly!

Míša si koupila 3 koně:

Larisu – šestiletá klisna PH s talentem na trail, která měla za sebou už nejeden úspěch! Byla to hnědka s bílými fleky na hřbetě a na nohou. Na hlavě má malou hvězdu a šňupku. Její kvh je 163 cm. Larisa je klidná a ráda se mazlí.

Kobalta – čtyřletý hřebec hannoverského koně, který byl právě doobsedán. Je krásně černý! Jeho kvh je 170 cm. Kobalt je trošku temperamentní, občas rád vyhodí, jinak je učenlivý a hodný! Nejlépe mu jde barrel race.

Betalona – devítiletý hřebec Appaloosy, barvy leopard. Jeho kvh je 155 cm. Betalon se hodí na western pleasure, je inteligentní a klidný!

Wendy si koupila 4 koně:

Jaspara – desetiletý valášek plemene PH. Je zaměřený na reining.

Joharu – pětiletá klisna Arabského plnokrevníka. Johara je ve výcviku, ale připravuje se na kariéru v barrel race.

Lyriky – devítiletá klisna Appaloosy. Je to nádherná hnědka s dekou. Je zaměřena na pole bending.

Wendy ale toužila po něčem neobvyklém, originálním. Všechny holky už měly své koně vybrané, když v tom uviděla úplně v rožku jízdárny hnědáka s hvězdou. Byl trochu podvyživený, ale Wendy v něm viděla toho pravého! Hřebcův rodokmen naznačoval slibnou kariéru. Na pořádání byl QH Wendy předveden i pod sedlem. Jakmile ho uviděla v pohybu, věděla, že našla to, co hledala. Nairob – dvanáctiletý hřebec QH. Věděla, že tréninkem se bude kůň jen zlepšovat. Zaplatila za něj velmi vysokou cenu, ale stálo to za to. Zpočátku se úspěchy moc nekonaly, ale jakmile si na sebe přivykli, stala se z nich nerozlučná dvojice. Vyhráli i několi závodů! Ale jejich heslem bylo: „Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se!“

Peťa si dovezla 3 koně:

Amiga – sedmiletý valach PH. Zbarvený skewbald. Jeho zaměření je na cutting. Je velmi obezřetný, kde se co mihne, hned je tam!

Behistomu – tříletá klisna QH, plavák s černou hřívou, s podkolenkami. Je velmi postušná a je v základním výcviku. Začíná se obsedat.

Zippyho – pětiletý hřebec Frízského koně. Tradičně zbarven do černá. Je na vrcholu své kariéry, má výbornou formu pro reining.

Hanka si dovezla také 3 koně:

Jessinku – čtyřletá klisna A 1/1, hnědka s hvězdou. Má výbornou rychlost, takže závodí v barrelech.

Swooshe – jedenáctiletý hřebec PH. Zbarvení sorrel tobiano. Všestranné využití, s dynamickými chody, perfektní ovladatelnost a klidná povaha.

Colonela – pětiletý hřebec PH. Zbarvení dun s černou hřívou a lysinou. Zaměření: cutting, raining a working cowhorse. Jezdí hlavně rodeo.

Cesta zpět utekla rychle a dívky byly zanedlouho na svém ranči. Všechno bylo v pořádku. Klidně vyložily koně a šly si po cestě odpočinout. Ubíhaly týdny a týdny tréninků a dívky se poctivě připravovaly na soutěže. Všichni koně byli velmi úspěšní a dívky na ně patřičně hrdé.

Jednoho dne, kdy se Míša připravovala s Larisou na závody v trailu, se stala nečekaná věc! Míša šla za Larisou do boxu, když v tom uviděla, jak tam Larisa leží nehnutě na zemi. Zavolala proto rychle veterináře. Ten brzy dorazil a usoudil, že Larisa má těžkou koliku! A že nejlepší by bylo ji utratit. Míša byla úplně v šoku, ale Larisy se vzdát nechtěla! Proto přemluvila veterináře, aby nechal Larisu žít! Byla i však vědoma, že už sní nebude moci závodit. Využila ji proto k chovu. Zanedlouho budou mít hříbátko. S Kobaltem to Míša také neměla jednoduché! Zlobil ji, plašil se a občas i vyhazoval. Proto s ním začala chodit na kruhy horsemanshipu, kde se Kobalt krásně zklidnil.

Čas běžel velmi rychle a sezóna závodů už pomalu končila a dívky začínaly odpočívat. Chtěly zažít nějaké dobrodružství a proto se rozhodly uspořádat soutěž v lese. Každá měla jinou trasu. Byly zvědavé, která má nejrychlejšího koně. Hanka jela na Jessince, Míša na Betalovoni, Wendy na Jasperovi a Peťa na Zippym. Start byl pomalý, protože věděly, že je čeká náročná cesta. V lese musely překonat různé překážky v podobě balvanů, potůčku, spadlých stromu apod. Všichni koně to zvládli. Když se blížili k cíly zrychlily, aby poznali vítěze. Velkým překvapením bylo, když všechny dojely na krok stejně!!! Dívkám se tedy opět potvrdilo, že mají ty nejlepší koně, které mohou mít! Vracely se ke stáji, když v tom uviděly v jednom okýnku cosi žlutého. Zrychlily proto, aby zjistily co se děje. Byla to neobvyklá barva, která vylučovala možnost, že se ve stáji svítí. Když přijely blíž, byly v šoku. Stáj hořela! Zachovaly však klid, zavolaly hasiče a vyvedly všechny koně na pastvu! Do příjezdu hasičů se snažily uhasit oheň samy. Čímž zachránily jeho velkou část. Hasiči vše vzali pod kontrolu a dohasily malé zbytečky ohně. Přijela také policie, která vše vyšetřila. Zjistila také, že požár vznikl zkratem v elektřině, a že nemá cizí zavinění. Dívky brzy stáj opravily a vše zase bylo v pořádku.

Jejich úspěchy byly čím dál lepší a na Ranč chodilo stále více návštěvníků. Koně se měli výborně, měli tu nejlepší péči, kterou si jen mohli přát. :o))

 

 

Autor: Hanka

3.7.2007 

 

Tajemný Sen

Bylo to tenkrát, když v jednom časopise byl inzerát: „Hledám kamarádku na dopisování, co má ráda koně a western.“ Ano tak jsme se seznámily! Po pár dopisech jsme se rozrostly ještě o dvě super holky od koní. Takže jsme byly celkem čtyři – Peťa, Wendy, Míša a Hanča. Byly jsme skvěle sehrané, měly jsme spoustu společného. Psaly jsme si dopisy, vyměňovaly samolepky a pohledy. O velkých prázdninách jsme spolu hodně cestovaly! Hlavně ke koním, ale všechny jsme se navzájem pozvaly na návštěvu i do svého bydliště! Naše první setkání bylo ve Westernovém městečku v Boskovicích! Byl to úžasný týden, který jsme strávily spolu! Poté jsme se ještě setkaly na kurzu westernového ježdění v Kostelanech! Byl to další překrásný týden, kde jsme se zdokonalily v ježdění! Prázdniny ubíhaly rychle a tak se krátil i čas, který jsme trávily spolu! Psaní dopisů a posílání pohledů z míst, které jsme navštrívily s rodinou, bylo každodenní činností! Čas byl náš nepřítel a proto jsme se musely vrátit do školních lavic a začít opět studovat! Míša byla nejmladší, bylo jí 14 let a tak to z nás měla nejjednodušší! Před Wendy stálo životní rozhodnutí – vybrat si střední školu! Hanka a Peťa chodily obě do druhého ročníku na střední škole! I když už jsme se vídaly jen méně, každý volný čas jsme věnovaly koním. O prázdninách, které jsme kdy za školní rok měly, jsme se snažily zase osobně setkat! Doba ve škole byla dlouhá a tak nás vždy potěšilo, když jsme přišly domů a čekal tam na nás nějaký krásný dopis! Byly jsme velmi úspěšné, zanedlouho jsme si udělaly všechny společně licenci a začaly jsme závodit ve westernových disciplínách. Míšu nejvíce bavil trail, a také se mu naplno věnovala. Wendy měla ráda reining a jejímu koní Dolfimu, mimochodem krásný hřebeček Quarter Horse, šel krásně sliding stop. Tak vyhrávali všechny soutěže. Hanka s Peťou měly nezvykle moc společného a tak obě závodily v barelech a slalomu. Hančina klisnička Sharley měla výbornou rychlost a tak jí barely šly lépe. Často se stávalo, že první v soutěži byla Hanka, ale hned za ní byla Peťa. Petina kobylka Fletcher byla zase obratnější a tak jí šel lépe slalom. Ale hned za ní se umisťovala Hanka. Podle možností se vždycky šly podívat na závody, i když třeba ani jedna se neúčastnila. Těchto závodů však bylo velmi málo. Dívky měly zastoupení ve všem co se westernu týkalo! Byly to pro ně vzácné zkušenosti. Tituly vítězů se jim to doma jen hemžilo.

zpět

Přidáno

pokračování

21.7.2007

Na hlasování