Příběh temného kaňonu |
|
V Dark Canyon se už pomalu stmívalo, jen z malé jeskyně se ozývaly hlasy, její stěny osvětlovala světla zářícího ohně . ,, Opravdu to chceš slyšet?“ Pousmála se drobná dívka jménem Elisa, podívala se na svou přítelkyni a pohlédla ji do očí. ,, Opravdu. Dneska tady přespíme, takže je lepší vědět, kdo tady ještě bude s námi.“ Trochu se Jerremy rozesmála , ale pak se rychle uklidnila, pohodlně si sedla a začala naslouchat příběhu, který se předával několik desítek let.
,, Muž jménem Joe se pomalu blížil k ranči, jeho kůň Jerry se pohyboval klidným tempem a ani zdaleka nebyl tak neklidný jako on. Kdyby tak věděl, jaké budou tyto hodiny těžké. Musí udělat maximum, aby koně z ranče zachránili. Plán je jednoduchý, vypustit koně a odvést je do zatím bezpečné jeskyně u nedalekého kaňonu.Tady.“ Pohlédla Elisa na Jerremy a pokývala hlavou.,, Pokud se jim to podaří, mohou všechny koně zachránit a zabránit tak hroznému majiteli ranče Christianu Oxfordovi , aby ze svého šílenství otrávil všechny koně. Joe pobídl Jerryho do cvalu a pomalu se s úsvitem blížil k velké dřevěné stodole. Mírný vánek zařídil, aby se všechny stopy v horkém písku zasypaly dřív, než je někdo stačí dohnat. Jediným pohybem Jerryho zastavil a obratně seskočil. Nechal ho stát na místě, Jerrymu věřil a tak se mohl vydat ke stájím. Pomalu odstrčil ztrouchnivělé dveře a když uviděl tu bídu, ve které ti koně žili, ihned je vypustil ven a pak stačilo nasednout na Jerryho a ujmout se vedení.Jenže Oxford ho viděl, stačil doběhnout dřív, než se mu podařilo se vyšvihnout do sedla a tak mezi nimi propukla bitka. Joe se nakonec postavil a vyšplhal na Jerryho, ale Oxford ho ještě stačil postřelit. „ Elisa se odmlčela a hodila do ohně pár malých větviček. ,,Jerry věděl co se stalo, byl to chytrý kůň.Nesl ho na zádech několik hodin a dokonce koně dovedl do Dark Canyonu – tedy temného kaňonu. Všichni si našli nějaké to místo, Oxford je nestačil pronásledovat a tak byli v bezpečí. Joe se ještě stačil sesunout ze sedla a odstrojit ho, ale pak už upadl a zemřel. Od té doby se povídá, že lidé několikrát viděli divoké stádo koní prohnat se tímto směrem. A taky, že tady kde Joe zemřel, je stále písek tmavší.“ Elisa se ohlédla ke vchodu jeskyně a obě dívky nakonec stačily postřehnout malé místo tmavého písku. ,, Jestli je to pravda nevím, ale pokud je tomu opravdu tak, v žilách divokých koní stále proudí Jerryho krev. Tak statečný kůň.“ Jerremy se napřímila a tiše si odkašlala. ,,Díky, že jsi mi to řekla. Teď už k tomuto místu budu mít vztah. Vážím si toho, že v této krajině žiju.“ Obě dívky si ještě chvíli povídaly, pak přidaly dřevo do ohně a šly spát. Jen jednou v noci se Jerremy vzbudila, napřímila se a promnula si oči. Přísahala by, že tenkrát u jeskyně viděla stádo divokých koní a pak jejich divoký úprk. Kdo ví, možná že je to všechno přece jenom pravda.
Autor: Miroslava Klusová - Pegaska pony Třinec 29.3.2007 |