Textové pole: Ajša, naše kobylka měla čekat hříbátko a my nevěděli přesný termín hřebení. Každý večer jsme ji navštěvovali ve stáji, jestli náhodou nerodí a nemá komplikace. Každých pár hodin jsme museli vstávat. Bylo to jako ne ko neč né čekání . Dne 24.4.2006 večer okolo 11.00 hodin jsem jí opět navštívila. Byla jsem si na 99,9% jistá, že se to narodí dnes, nebo zítra. Ráno jsem se vypravovala do školy a vtom slyším něco jako kníkání. Běžela jsem dolů ze schodů a brala jsem je po třech. Zadívala jsem se do okna stáje. Čekala jsem až se moje oči přizpůsobí tmě, která byla ve stáji. Konečně vidím něco malého ve slámě, stočeného jako klubíčko. Otevřela jsem dveře, začala objímat malou klisničku a plakat jí do huňatého kožíšku. Její porod jsme sice propásli, ale to nám vůbec nevadí. Ajša věděla, že k ránu tam už nechodíme, proto porodila asi kolem 4 hodiny. Autor:Adéla Kubištová Veleň 22.8. 2006 Poznámka redakce: Ajšu a její hříbátko Altamíru najdete v „Mých koňských kamarádech“

Zpět

kůňklisna a hříbě

Nekonečné čekání
Sdílet